VÍDEŇ

 

I přes to, že jsem se německy učila naposledy na gymplu a za ta léta téměř vše zapomněla, můj výběr místa na přechodné žití padl na Vídeň a to hned z několika důvodů. Mezi ně patří moje láska k vínu, dobrému jídlu, kultuře a přírodě. Toto vše a v té nejvyšší kvalitě, může právě Vídeň nabídnout.

Jako člen Evropské unie má občan České republiky od 1.5.2011 v Rakousku povolení legálně pracovat. K tomu, aby vás potencionální zaměstnavatel mohl přijmout a například také k otevření bankovního účtu, je potřeba v první řadě na místním magistrátě nahlásit své bydliště. Jakmile začnete pracovat, tím pádem odvádět daně na sociální a zdravotní pojištění, do týdne obdržíte poštou kartičku pojištěnce, a to bez toho, aniž byste ,useli cokoliv dalšího vyřizovat. Takhle jednoduše funguje v podstatě většina služeb, přes mobilní operátory (v Rakousku, jak známo, jsou jedny z nejnižších tarifů vůbec), po vedení účtu v bance (zdarma).

Má láska k vínu, předchozí pracovní zkušenosti a trocha štestí, byly hlavním podněm k tomu, aby mě přijali do práce i bez znalosti němčiny. Vídeň je sice velice multikulturní město a většina vídeňáků anglicky umí, přesto se často mluvit stydí. O to víc mě motivovalo se německy naučit co nejdříve, protože teprve až poté se vám podaří nahlédnou hlouběji do vídeňské duše. Oproti naším krajanům jsou rakušani a ti z Vídně speciálně, velice konzervativní a cizím lidem na první pohled uzavření. Vzpomínám si, jak frustrující pro mě byly pracovní začátky v rakouském kolektivu, kdy se až tak po dvou mesících moji kolegové začali zajímat o to, proč vlastně mluvím jen anglicky a od kud pocházím. Překvapivé bylo, že většina z nich a mnoho dalších nikdy nebylo v Praze. Rakušani obecně nejsou nijak velcí cestovatelé. Ostatně to svým zbůsobem dokážu pochopit, když zde každá roční sezóna má co nabídnout. Kolegové byli houževnatí pracovníci, automaticky zustávající v případě potřeby přes čas, avšak v pátek, po druhé hodině odpolední, jste už v celé budově neviděli ani živáčka. V tuto dobu již lidé buď posedávají u sklenice vína, posrkávají z velkých vinných sklenic oblíbený Aperol Gespritz nebo popíjejí osvěžující nefiltrované pivo Zwiklet, potažmo nakupují (v období výplat, které je téměř jednotné, vždy na konci měsíce, nakupují obzvlášť vášnivě) nebo jsou na cestě z Vídně zpět do jejich domovů v jejím okolí.

Ještě malá zmínka k výplatám. Jak známo, kvalita života v Rakousku je jedna z nejvyšších z členských zemí EU a ve Vídni jsou dlouhodobě dle studie společnosti Mercer nejlepší podmínky k životu na světě. V Rakousku má každý ještě 13. a 14. plat, který se vyplácí před letní dovolenou a před vánočními svátky.

Vídeň nabízí vyžití pro lidi všech věkových kategorií a rozličných zájmů. Jako milovníkovi vína vám nesmí uniknout síť barů s prodejnou s vínem a delikatesami, Wine und Co, kterých je po celé Vídni dostatek. Rakousko samo o sobě je velkým producentem vína a Vídeň má také co nabídnout. V letních měsících si nedokážu představit nic lepšího, než strávit krásný sobotní den na kopcích Grinzig a Kahlenberg a v jednom z místních heurige si s ohromujícím výhledem přes malebné vinice a celé město pod vámi, vychutnávat skleničku typicky vídeňského Gemischer Satz a přikusovat k tomu nějakou místní dobrotu, třeba chleba s liptovskou, vajíčkovou nebo škvarkovou pomazánkou. Ovšem pozor na neděle, to je všeobecně uznávaný (i když v dnešní době často diskutovaný) svátek a to mají skoro všude, včetně většiny heurige, i velkých nákupních center, zavřeno.

Pokud se cítíte již dostatečně uvolneni a máte potřebu kulturního vyžití, jste dozajista na správném místě. Za návštěvu určitě stojí Muzeum přírodních věd a historie, Muzeum historie umění, Muzeum moderního umění MUMOK, Albertina a řada dalších galerií a výstav.

Vcelku vzato, Vídeň sama o sobě je jako jedno velké muzeum. Na náměstí Stephanplatz můžete obdivovat jednu z nejvýznamnějších rakouských gotických památek a současně také symbol Vídně, katedrálu Sv. Štěpána. A když už toho všeho chození a objevování máte přeci jen dost, za osvěžující zastávku stojí zmrzlinářství Greissler, které najdete mezi Stephanplatzem a Schwedenplatzem. Mají zde tak dobrou zmrzlinu, že se na ni stojí několikametrové fronty. K výrobě používají ingredience pouze v bio kvalitě a v nabídce najdete takové speciality jako je zmrzlina z kozího mléka, švestková, maková, ale i klasické varianty, jako je vanilková zmrzlina s kusy pravé vanilky uvnitř. A až jednou ochutnáte, takovou frontu si znovu rádi vystojíte.

A co si dát ve Vídni k obědu či k večeři? Místní nabídka převážně lokálních potravin uspokojí i toho nejnáročnějšího gurmána. Pokud vás cestou při vašich toulkách po městě přepadne hlad, určitě se zastavte u jednoho ze stánku s rychlým občerstvením a objednejte si Käsekrainer, mistní klobásu se sýrem, která se ale pozor, podává pokrájená na kousky, jen tak s chlebem a s hořčicí. Mým oblíbeným stánkem, kde dle mého názoru prodávají ten nejlepší Käsekrainer ve Vídni, je ten přímo naproti Opeře. A můžete si tam k němu dát i sklenku šampaňského. V noci zde běžně uvidíte mlsné paničky, perfektně upravené v gala, prsty si olizující a pomlaskávající nad kusem klobásy se skleničkou v ruce.

Pro ty hladovější bych doporučila zastávku u Plachuty nebo Gösser Bierklinik, kde podávají tradiční vídeňské speciality jako je Tafelspitz (silný hovězí vývar s plátkem hovězího masa a s řadou delikátních příloh) nebo pravý vídeňský řízek z telecího masa – Wiener Schnitzel.

Vídeň je prostě úžasná ve své rozmanitosti a multikulturnosti.

Stávila jsem zde pouhé 2 roky, které mě však přesvědčily o tom, že když se chce, tak to jde a že toto město může vážně být jedním z nejlepších míst pro život.